www.combatives.cz
 

Emil Cipra
lucasmo@seznam.cz

tel: 737 737 033

Cvičíme v budově Sokola Plzeň I, (2. patro)

Adresa : Štruncovy sady 1, Plzeň

Trénujeme každé pondělí od 19:00 do 20:30
Poplatek: 200 Kč za cvičební jednotku, neplatíte nic dopředu, ale vždy jen za to co skutečně odcvičíte

 
Stránky našich přátel se kterými spolupracujeme:

www.rbsd.cz
www.serrada.cz
www.urbancombatives.com

Jsi Bojovník

Již několik let dostávám od lidí stále stejné otázky – jak to mám udělat, abych byl schopen obstát na ulici…nebyl snadným soustem…byl schopen se s kýmkoliv vypořádat…měl dostatečnou sebedůvěru…prostě jak to udělat, abych byl skutečným „funkčním“ bojovníkem?  A právě proto jsem se rozhodl napsat tento článek, nebo spíše návod na to jak dosáhnout odpovědí na tyto otázky. Článek rozhodně není určen jen pro ty, kteří hledají „pouze nějakou radu jak se ubránit“, ale především pro ty, kteří uvnitř sebe cítí, že naučit se bojovat (prostě se rvát) je pro ně nutnost…nemusí to být ani tzv. profesionálové, ale klidně normální týpci, kteří jsou uvnitř sebe posedlí reálným bojem, sebeobranou a všemi souvisejícími tématy, ale zatím přesně nevědí jak vlastně začít.

Uvedeme si zde několik zdrojů ze kterých se dá čerpat, poučit nebo inspirovat a také možnosti jak se znalostmi nakládat a jak je dál využívat. Nebudu zde uvádět konkrétní školy či kluby, ani osoby, ale jen nastíním jakým způsobem postupovat při své Cestě za znalostí boje, skutečného boje ať už mu říkáte rvačka, bitka nebo jakkoliv jinak. Jen znovu podotýkám, že článek je určen hlavně pro osoby co se danému tématu chtějí věnovat na plno a nechtějí mu obětovat nic menšího než… vlastní život. Jak to myslím?

Máte mnoho zájmů? Ale přesto zájem o boj muže proti muži silně vévodí všemu co děláte? Budíte se v noci s myšlenkou co by jste dělali kdyby vás, nebo vaše blízké někdo napadl? Jste schopni hodiny přemýšlet nad nějakou konkrétní technikou nebo myšlenkou týkající se tohoto tématu? Rádi o tomto tématu hovoříte nebo píšete? Většinu času co strávíte na netu sjíždíte stránky, které se týkají záležitostí okolo boje? Jste úplně posedlí vším co se týká tréninku a souvisejících věcí? Ano? Pak se řadíte k té malé skupině lidí, kteří o sobě mohou tvrdit, že nalezli tzv. svoje Flow, tedy činnost, která je naprosto uspokojuje, mají ji rádi a jednou by se jí klidně věnovali třeba i profesionálně.

 Ti z vás, kteří si ještě nejsou jistí jak na tom z hlediska zájmu o toto téma jsou, si nejdříve musí položit otázku: Proč se vlastně chci věnovat trénování boje a co od toho čekám, jaký je vlastně můj cíl? Chci se naučit bránit? Zajímám se skutečně o boj nebo to dělám z nějakého jiného důvodu? Dělám to např. ze strachu, protože mám obavu, že bych na ulici neuspěl, což už se mi v minulosti stalo? Nebo to dělám jen proto, abych byl „drsňák“ jako hrdinové z filmů? Pokud nevíte co vlastně chcete, nemáte moc šancí uspět. Co dělat? Prostě si sepište všechny své důvody proč trénujete, seřaďte si je následně podle  vaší vlastní důležitosti a na konci vám vyjde co vlastně opravdu očekáváte. Je možné, že zjistíte, že více než-li reálný boj vás zajímá konkrétní styl a chcete ho dělat proto, že vás neskutečně baví ho cvičit a že ten „boj“ je jen „jakási přidaná hodnota“. Nebo zjistíte, že vás více zajímá sportovní forma boje a „špinavosti z ulice“ vás zajímají jen informativně.

Pokud jste si vše sepsali a máte už jasno, tak můžeme začít s něčím konkrétnějším…

Tradiční bojová umění

Pokud si pročtete stránky různých klubů, které se zabývají praktickou, nebo chcete-li reálnou sebeobranou, tak zjistíte, že prakticky všichni tradiční styly kritizují pro jejich zastaralost a zkostnatělost. Máte pocit, že opravdový profesionál to dělá také tak? Pravý bojovník si automaticky z daného stylu, který mu přijde pod ruku vezme to co mu na něm přijde dobré a pokud tam nic takového nenajde, tak jde dál. Je to jen jedna jediná technika nebo kombinace kterou si navíc musí upravit k vlastnímu obrazu? Proč ne? Právě touto věcí může totiž v reálném střetu překvapit zkušeného protivníka, který danou záležitost znát nebude.
Na tradiční styly se nikdy nedívejte negativně, ale kriticky (jako na vše o čem zde budu psát) a vybírejte si z nich jen to co odpovídá vašemu naturelu. Že tam nic takového nevidíte, vše je moc složité, okázalé, neúčinné? Opravdu se vám to tak jeví? Tak alespoň víte jakou cestou se nemáte dávat…i to je dar..máte jasno, že tradiční styly nejsou pro vás.
Ne každý člověk má možnost trénovat u fundovaného instruktora reálného boje a mnohdy mu tedy nezbývá nic jiného, než-li prostě sáhnout po tom co je v okolí dostupné. Proto jsou zde tradiční umění uvedena jako první zdroj možných informací a naučení se určitých základů a bojových návyků.
Pozor: Mnoho lidí si myslí, že když vezmou vybrané techniky z různých tradičních stylů  nebo i sportů, podle nich samozřejmě ty nej, tak vytvoří extrémně účinný systém. Buďte velmi skeptičtí k takovýmto „prasopsům“ , protože prakticky každý styl se řídí určitými principy, které jsou mnohdy dohromady jen těžko slučitelné. Znám mnoho „pouličních kombinátorů“, kteří neumějí ani náhodou hodit jako judista ani udeřit jako boxer, ale přesto tvrdí, že dané techniky jejich styl, škola, či systém obsahuje.

Bojové sporty

Představovat komukoliv bojové sporty nemá smysl…a ti co je neznají by si měli co nejdříve vyhledat ten správný klub a začít v něm trénovat. Trénujete sebeobranu u někoho kdo nemá s bojovými sporty žádnou zkušenost? Opravdu si myslíte, že to je učitel pro vás?
Bojové sporty vás naučí nebát se rány a také je rozdávat, naučí vás správnému načasování a dynamice pohybu, což jsou atributy, které jen těžko získáte jinde.
Lidé z řad pouličních systémů vám sice budou tvrdit, že bojové sporty nepočítají s ozbrojeným soupeřem, přesilou apod. věcmi, ale to vy přece víte, ne? Netrénujete pro vavříny, ale proto, aby jste byli lepší v boji jako takovém, nebo snad ne? Co myslíte? Jak se dokáže ubránit praktikant pouličního systému thajskému klinči, když nemá potuchy jak se správně dělá a co všechno mu v něm může dotyčný způsobit? Řeknu vám to…velice špatně.
Trénujte bojové sporty co to jen jde a dokud to jde. Jděte neustále s dobou. Co teď nejvíce jede? MMA? Okamžitě se mu začněte věnovat, přinese vám to zase jen zlepšení vašich schopností, které můžete využít při „pouličním setkání“ s někým kdo tento sport provozuje. Dotyčný vás pak nemá čím překvapit, vy jeho naopak ano, protože se soustředíte i na špinavosti zatímco on nemusí.
Na ulici ovšem nezapomínejte, že tam neplatí fair play, někteří špičkový bojoví sportovci mají problém s přepnutím ze sportovního do pouličního módu…uvědomte si, že vaší prioritou je ulice a proto trénujete…v momentě kdy zjistíte, že jste více sportovec, okamžitě přehodnoťte důvody, které jste si v úvodu sepsali…je možné, že jste buď sešli z Cesty, pak je snadné se na ni vrátit a nebo zjistíte, že se vám upravili priority a ten sport je prostě pro vás momentálně víc…Co dál, to už pak záleží na vás…

Bojové systémy

V posledních letech se v naší zemi objevila hned celá řada moderních pouličních systémů, některé jsou lepší, některé horší…Projděte jich opět co nejvíc. Zajímejte se hlavně o taktiku pouličního boje než o konkrétní techniky a kombinace.
To co se v určitém systému učí vám přijde jako nesmysl? Tak to nepoužívejte. Tohle vám  zase naopak přijde dobré? Tak to začleňte do svého tréninku, ale vždy to nejdříve podrobte tvrdé kritice.
Existuje spousta klubů, hlavně těch které praktikují izraelské a ruské systémy, které v rámci tréninku nepoužívají sparingy, neznají boxerské rukavice, jedou jen „jako“. Při tréninku to sice vypadá zajímavě, hlavně když oba umí dobře „hrát“ - jeden agresivního obránce a druhý toho „útočníka co krutě dostává“, ale z hlediska reálného tréninku je to k smíchu, z hlediska laika to samozřejmě vypadá úžasně. Mám pro všechny tyto lidi a pro jejich instruktory jednoduchou otázku: Přijde vám, že je pouliční rvačka bezkontaktní záležitost? Pokud dotyční odpovídají že ne…tak by měli přehodnotit to co je jimi vydáváno za „nejefektivnější systém boje na světě“ na který budou „jejich“ lidé v případě ohrožení sázet svůj život a co je horší, možná i životy svých blízkých…
Pozor! Při výběru bojového systému buďte mnohem více obezřetní než-li u bojových umění a sportů, u nich totiž víte, že se tam primárně na pouliční boj nezaměřují a ani nemohou když to není jejich cílem, ale zde vám budou velice sugestivně tvrdit, že ano.
Kde není kontakt, není ani efektivní trénink a kde není efektivní trénink není ani skutečná příprava na boj…pamatujte si to a nenechte se obalamutit řečmi o „armádních systémech prověřených při skutečných střetech“ apod. líbivými, ryze marketingovými řečmi.

Kurzy sebeobrany/Kluby sebeobrany

Nemáte dostatek času na pravidelné tréninky? Zkoušíte tedy tento handicap obejít zaplacením několika týdenního kurzu? Je velice těžké mluvit o těchto kurzech všeobecně, protože vždy záleží na fundovanosti a znalostech instruktorů. Bohužel ani to, že je dotyčný certifikovaným instruktorem sebeobrany s akreditací MŠMT nemusí znamenat nic, protože celý tento byznys s udílením certifikátů je převážně v rukou lidí, kteří buďto s tímto udílením přišli jako první, proto získali akreditaci, nebo ji mají pouze díky vlivným známostem a ne znalostem.
Existuje ovšem celá řada firem a občanských sdružení ve kterých se zabývají pořádáním podobných kurzů a jejichž kvalita je podstatně vyšší. Pokud ovšem hledáte nějaké „hluboké“ znalosti, tak jste na omylu, během několika týdnů, kdy kurz trvá získáte maximálně základní návyky. Správně vedený kurz navíc bývá zaměřen hlavně na prevenci, aby frekventanti získali informace jak se do problému hlavně nedostat, než jak je efektivně řešit. Kurzy se tedy dají doporučit spíše naprostým začátečníkům, kteří chtějí proniknout do problematiky, tzv. „ se rozhlédnout v oboru“ a pak si vybrat v čem dále pokračovat. Pro lidi co chtějí získat co nejvíce znalostí boje kurzy příliš vhodné nejsou, každopádně je pořád lepší kurz než zahálení doma.

Kluby RBSD

Co je to RBSD není předmětem tohoto článku, pokud ovšem máte v okolí nějaký klub, který tvrdí, že se tímto způsobem výuky zabývá, tak ho okamžitě navštivte, vyzkoušejte a zanalyzujte jestli je to cesta pro vás. Proč jsem dal kluby RBSD do samostatného útvaru? Protože k tréninku přistupují jinak, opravdověji než-li v „běžných“ klubech sebeobrany a jsou i jiní než většina těch co praktikují tzv. moderní bojové systémy, i když musím uznat že hlavně v posledních letech i oni již začínají začleňovat do svého výcviku „reálné tréninkové prvky“. Prostě kombinujte…učte se z co nejvíce zdrojů, střídejte instruktory, sportujte a makejte.
Pozor! Nestaňte se tzv. bojovým turistou. Kdo to je? To je osoba, která trénuje měsíc tenhle styl, aby následně na 14 dní přešla na jiný…pak zkritizuje oba. Začne chodit zase do jiného oddílu, aby po dvou měsících přešla jinam a tak pořád dokola. Ani po letech takový člověk neumí ponejvíc nic, jen střípečky jednotlivých stylů a spoustu teorie okolo. Jak správně postupovat? Jak získat Základ? Trénujte primárně nějaký bojový sport a k němu si vždy přiřaďte něco dalšího. U mě to byl x-box (klasický box, kick, thai) a k němu jsem si vždy přiřadil ještě další způsoby boje. Mnohdy jsem přestal úplně boxovat, ale vždy jsem si našel cestu zase zpět, díky tomu jsem se nemohl stát „turistou“, protože jsem měl po celou dobu jasný, pevný základ a hlavně…stále jsem trénoval kontaktně.

Soukromá výuka

Již si myslíte, že máte správného instruktora? Chcete co nejrychleji proniknout do jeho know how, aby jste zbytečně neztráceli čas? Zaplaťte si tedy u něj soukromou výuku, pokud u něj samozřejmě taková možnost existuje. Instruktor se totiž v daném časovém úseku může věnovat pouze vám (případně malé skupince) a díky tomu se o jeho pozornost nemusíte dělit s mnoha dalšími lidmi, je tedy jasné, že vám takový způsob učení dá mnohem více.
Trénujete již nějaký systém boje, ale chcete se seznámit s nějakým dalším, ale nechcete se mu věnovat na plno, přesto víte, že by bylo vhodné se s ním alespoň trochu seznámit? Trénovat formou soukromé výuky je ta nejlepší alternativa.

Semináře

Hlavně v posledních letech se už i v naší republice objevují semináře se špičkovými světovými instruktory. Začátečník se na nich sice maximálně seznámí s tím co dotyčný učí, ale pro zkušeného bývá podobný seminář skvělou možností naučit se nové věci či se seznámit s tréninkovými metodami, které může začlenit do svého tréninku. Instruktorům pak mohou ukázat do jaké míry se jejich vlastní metody shodují s metodami těch, kteří v dané oblasti udávají směr. Semináře jsou proto vřele doporučovány a hlavně…jsou skvělou motivací do dalších tréninků.

Vlastní praxe

Co je tím myšleno? To, před čím většina instruktorů mnohdy zavírá oči - oni sice učí druhé bojovat, ale mnohdy nemají sebemenší zkušenost s jakýmkoliv pouličním střetem. Takže vše co učí mají převzaté od druhých a jen se spoléhají na to, že ti co je to učili tyto zkušenosti měli či mají. Oni sice dokáží dokonale popsat co se děje v lidském organismu v předkonfliktní situaci i během boje, ale sami to nikdy nezažili. Dokáží popsat stohy papírů kde vycházejí z teoretických prací různých odborníků na jakékoliv téma, které se týká boje, ale přesto to jsou pouze a jen bojoví teoretici. Někteří se možným konfrontacím dokonce záměrně vyhýbají, mohli by totiž zjistit, že sice umějí „dobře radit druhým“, ale sami na to prostě nemají.
Jak získat praxi? Jediný konflikt při práci vyhazovače vám dá více než několik let tréninku u špičkových instruktorů. Proč? Protože budete svědkem toho jak v dané situaci jste, nebo naopak nejste, schopni reagovat. Uvidíte jak se dokážete vypořádat s vlastním strachem, překvapením, šokem, agresivitou, úzkostí, panikou, soucitem… A to je dar, který vám nedá ani ten nejtvrdší trénink.
Kde nejčastěji dochází ke konfliktům? V místech s velkým výskytem lidí, kteří mají možnost konzumovat alkohol tzn. různé kluby, bary, diskotéky, koncerty, hospody, společenské akce…atd. Tam je možnost získat velké množství zkušeností. Znám barmany, kteří museli v rámci své práce řešit za roky co jí provozují desítky rvaček, napadení nebo dokonce přepadení.
Chcete získat zkušenosti? Nechte se najmout u nějaké bezpečnostní agentury jako člověk, který je ochoten s nimi spolupracovat v případě pořádání koncertů, plesů, firemních večírků apod. Klidně se zaregistrujte u více takových agentur,  lidi na podobné akce shánějí stále, protože většinu strážných které zaměstnávají na takové akce použít nemohou. Že jste zvyklí na trochu jiné finanční ohodnocení? Na peníze kašlete, to co vám to může dát je mnohem důležitější. Začnete totiž vědět, už nebudete muset jen věřit. Možná bude trvat dlouho než se dostanete na akci, kde se něco tzv. „semele“, ale ono i oslovení mnoha desítek hlav s tím, aby se zklidnili vám může dát to co jinde tak rychle neseženete – sebedůvěru.
Že by možná bylo jednodužší  někoho vyprovokovat? Někoho kdo vypadá jako pořádný soupeř? Tuto alternativu rozhodně nedoporučuju, protože může skončit vaším zatčením. Boj na ulici není hra, kterou si prostě jen tak vyzkoušíte a jdete od ní. Je to záležitost zdraví a života všech zúčastněných, není to legrácka pro pobavení, pokud to tak někdo bere, tak je to idiot. Navíc se vždy lépe bojuje, když víte, že je právo na vaší straně.
Vždy hledejte instruktora, který má i vlastní zkušenosti. Že jste ho našli, ale neuměl učit druhé, byl to namyšlený blb a navíc učil nesmysly? I to se bohužel může stát…

Naučené maximálně zjednodušte

Že jste někde četli, že se při reálném konfliktu vypíná jemná motorika a zůstává jen ta hrubá, primitivní, takže možnost provést složitou kombinaci technik z nějakého tradičního stylu je skoro nemožné, ale použít například silový kladivový úder je podstatně snažší? Ano, je to přesně tak, četli jste správně. Při mé praxi vyhazovače jsem prošel desítkami střetů s různými lidmi, prakticky vždy jsem čelil přesile a víte co? Techniky, které jsem při nich použil se dají spočítat na prstech jedné ruky…tristní že? A teď si spočtěte kolika nesmyslnými, nebo zbytečnými technikami vás doslova zahlcují v mnoha klubech sebeobrany. Zkušební řády? Je směšné někoho hodnotit z boje…bojové schopnosti se nacházejí uvnitř člověka, v jeho srdci a hlavě, nikoliv v bezchybných pohybových schopnostech a ladně provedených technikách.
Ono už to slovo Sebeobrana je silně zavádějící, lidé mají pocit, že na ulici je důležité se prostě „ubránit“. Není to tak, útočníky je vždy nutné dostat do takové fáze, aby nebyli schopni vás, případně vaše blízké již dále  ohrožovat. Jak toho docílit? Dopustit se vůči nim krutého násilí a nebo utéci, jiná možnost neexistuje. Nezní to líbivě? Pokus o znásilnění, okradení nebo dokonce zabití také líbivý není, takže odpověď vůči těmto pokusům musí být tvrdší než samotný útok. Že vám to jaksi nekoresponduje se zákony? Co tzv. přiměřená obrana? Zákonodárcům je vcelku ukradené jestli útok na vaši osobu přežijete nebo ne, jim jde o dodržování zákona, který vytvořli lidé co nikdy bojovat nemuseli. Pamatujte si, v boji se vždy zabývejte bojem, u výslechu výslechem a u soudu soudem a to v tomto pořadí…nepleťte to!!
Sebeobrana je odvozena od slova bránit se, jenže problém je v tom, že se vždy brání jen oběť. Myslíte si, že je dobré k útočníkům přistupovat jako jejich oběť, která se jim bude bránit? Myslím, že ne…vaším cílem je okamžitě protiútočit a to jednoduchými bojovými prvky, které se každý člověk, který má zkušenosti s bojovými uměními a sporty naučí za několik málo hodin. Takže…zjednodušujte. To co znáte rozmlaťte na základní atomy, z toho vyberte minimum, z toho minima 90% zapomeňte, 5%  si nechte v záloze a zbytek používejte…
Že to jinde nedělají? Většina instruktorů vás nemůže učit to co je skutečně funkční a to hned ze tří důvodů:

  1. Oni většinou nevědí co je opravdu funkční, protože mají pouze tréninkové a ne praktické zkušenosti.
  2. „Musí“ vás učit spoustu věcí, protože potřebují, aby jste k nim chodili velmi dlouho a platili jim, nebo jsou „zajati“ v nějaké organizaci, která jim jasně předepisuje co všechno musí učit a jak.
  3. Mohou si dovolit učit vás zbytečnosti, protože je nic „netlačí“ do toho, aby vás učili jen praktické a funkční věci. Kdyby například věděli, že za pár dnů budete muset na ulici čelit agresivní přesile, asi by to dělali jinak, ale v době klidu a pohody? Proč by se snažili, když se větší část tréninku dá prostrečovat a proklikovat?

Pamatujte si, že kdyby vás učili jen to co skutečně funguje, profi instruktoři by brzo zemřeli hladem.
Těch několik málo technik které projde sítem vašeho zjednodušení si dokonale osvojte a naučte se je používat proti všem možným i nemožným útokům, které na ulici mohou nastat. Že nemáte patřičné zkušenosti, takže nevíte o jaké situace se jedná? Snadná odpověď…,tak ty zkušenosti co nejrychleji získejte, viz. výše. Co do té doby? Na internetu naleznete velké množství videí různých pouličních rvaček, policejních zásahů, domluvených bitek hooligans, barových potyček, rasových útoků, agresivních hádek, přepadení apod. Analyzujte je, nacházejte mezi nimi shodné rysy a inspirujte se jimi při tréninku.
Kromě toho se učte IMPROVIZOVAT. Jak se to dělá? Učte se na tréninku reagovat na nenadálé útoky a na ně „odpovídejte“ vždy pouze těmi několika málo technikami z vašeho repertoáru. Budete-li takto trénovat dostatečně dlouho, tak vás hned tak někdo nepřekvapí.

Praxe druhých – tzv. ti hodní

Mnoho lidí, kteří nemají vlastní praktické zkušenosti a nebo je mají jen velmi omezené, sází na zkušenosti těch druhých. Snaží se dostat k lidem, kteří se s násilím často setkávají v rámci svojí profese a je jim jedno jestli se jedná o policisty, členy bezpečnostních agentur, vyhazovače, taxikáře, barmany, soukromé bodyguardy, vojáky, záchranáře apod.
Právě od těchto lidí se snaží získat informace z reálných střetů, které oni sami nemají. Bohužel každá informace, která je pouze přenesená a není  přímo vaší vlastní zkušeností je vždy silně zkreslena každou další interpretací, ale i tak se člověk může někdy dostat k velmi zajímavým poznatkům hlavně co se týče povahy útoků a k situacím, které k nim předcházeli. Samotná „akce“ bývá vždy pozměněna povahou vypravěče, ale i tak se člověk může „bezpečně“ (tedy tak, aby se nemusel setkat osobně s lidmi z „druhé strany“) dostat k informacím, které mu mohou alespoň částečně navodit atmosféru jak to na ulici vlastně chodí.

Praxe druhých – tzv. ti zlí

Dostat se k lidem, kteří mají znalosti tzv. „z druhé strany“ má vždy určitá rizika. Jaká? Setkáte se s lidmi, kteří vám mohou nastavit opravdové zrcadlo. Co tím myslím? Najednou prostě můžete zjistit, že jste duševně „měkcí“, že jste za „tvrďáky“ jen mezi svými, mezi svou sociální skupinou, která může obdivovat vaše bojové schopnosti, ale v „podsvětí“ můžete zjistit, že jste jen „žrádlem pro psy“. Může tak utrpět vaše ego, proto má mnoho instruktorů doslova hrůzu si něčím podobným projít. Většinu by to, ale zkusit ani ve snu nenapadlo. Asi si myslí, že je, nebo jejich žáky, na ulici napadnou vždy jen hodní hoši, kteří se chtějí jen tak trošku „potahat“. Jenže skutečný bojovník by měl být vždy připraven na tu nejhorší variantu, ale jak se dozví jaká je ta nejhorší, když není skutečným pouličním rváčem, ale jen si na danou „roli hraje“ v tělocvičně? Tím, že se začne záměrně střetávat s lidmi, kteří jsou těmi potenciálními útočníky. Je to trochu podobné jako práce investigativního žurnalisty, ten je totiž také schopen navázat kontakt s kýmkoliv, jen aby získal informace pro svůj vysněný článek.
Další a podstatně větší nevýhodou, než je ztráta sebevědomí, je ten fakt, že se pouštíte na tzv. tenký led. Nikdy totiž, nevíte s kým se setkáte, jak to pro vás dopadne a v jakém „rozmaru“ lidi co se živý zločinem zastihnete. Proto je dobré mít nějakého „průvodce“ co se v daném prostředí dobře vyzná nebo se začít přátelit s těmi co mají sice bohaté kriminální zkušenosti, ale momentálně se snaží žít životem bezproblémového občana. S takovým člověkem pak vyrazíte „na jedno“ a za pár hodin najednou zjistíte, že jste „mezi nimi“.
Pokud máte možnost pracovat přímo jako vyhazovač a to v nějakém hojně navštěvovaném klubu, tak máte po starostech, tito lidé si vás totiž dříve nebo později najdou sami.
Existují lidé, kteří tvrdí, že trénují tzv. reálnou sebeobranu, ale že by se nikdy nesnížili k tomu, aby se setkávali s takovými lidmi – feťáky, cikány, nácky, hooligans, zloději, pasáky, dealery, kurvami apod. „verbeží“…, pak ale nemají šanci na ulici uspět, protože právě tihle lidé na ulici žijí, těm ulice přímo patří. Neznáte-li prostředí kde se bojuje, tak jste slepí jako koťata. Neviňátka určená k odstřelu, která si myslí, že jsou vlkem, protože mají něco nacvičeno v tělocvičně a někteří, představte si, dokonce i v parku. Že to ve skutečnosti tak zlé není? Že jen paranoidně straším? Ve vaší „dobré“ čtvrti se takoví lidé neobjevují? Jenže už zítra vás váš šéf nebo osud  může zavát do jiné čvrti, do jiného města, do jiné země…tam to tak bezpečné být nemusí. Pokud znáte praktiky zmetků v jednom místě světa, jste připraveni se rychle přizpůsobit praktikám zmetků i kdekoliv jinde. Že se přesto s takovými lidmi nehodláte zabývat? Je to pod vaší úroveň? A co tedy zkusit třeba šachy? V těch se také bojuje „jen jako“…navíc v teple domova.

Knihy, články na netu, stránky jednotlivých klubů

Knih o reálném, pouličním boji, prostě o obyčejné rvačce, v naší zemi zatím příliš nevyšlo, pokud vůbec nějaká. Zato u nás vyšla celá řada knih o sebeobraně, ale nebudu zde rozepisovat jednotlivá díla či autory, ale dám jen jednoduchou radu. Přečtěte jich co nejvíce. Uděláte si alespoň obrázek o tom jak se na napadení a konflikt dívali autoři v minulých letech, nebo
jakým způsobem se tato „nauka“ dále vyvíjí. Že jste žádnou opravdu kvalitní u nás nenašly? Nedivím se vám, já také ne, ale přesto se s nimi seznamte…pro jistotu.
V těchto knihách je velmi dobré si pročíst hlavně teoretickou část zaměřenou na taktiku střetného boje a na psychologické aspekty konfliktu. Že ve většině knih tyto pasáže nejsou, ale za to je tam mnoho rozfocených sebeobranných sekvencí? Už to nám říká jak na tom autoři těchto knih jsou nebo byli s vlastními praktickými zkušenostmi. Už jsme si v jiné pasáži řekli, že opravdu na ulici použitelných technik je doslova hrstka, přesto jsou knihy, které u nás vyšly, doslova přecpány různými bojovými situacemi, ale toho co je opravdu důležité je tam jen minimum nebo vůbec nic. A tím nejdůležitějším je psychika. Nejste li schopni naučené techniky použít, protože na to prostě vnitřně nemáte, tak jsou vám všechny odcvičené hodiny a dny k ničemu.
Podíváte-li se do knih špičkových byznysmenů, kteří se dělí s ostatními o své poznatky z obchodu, budování firem, vydělávání peněz apod., tak si všimněte jedné důležité věci. Samotné obchodní praktiky jsou těmito multimilionáři na stránkách jejich knih zastoupeny možná deseti procenty a zbytek je věnován psychologii. V učebnicích sebeobrany je to obráceně a mnohdy ještě v horším poměru. Směšné ne? Obchodník ví, že psychika je vše, ale „expert“ na sebeobranu raději rozfotí stovky obrázků na kterých ukazuje situace, které v takto ideální podobě a situaci stejně nikdy nenastanou. A proč to dělá? Protože ponejvíc nemá co napsat, knih z kterých by mohl čerpat je sice dost, ale z nich se dá použít maximálně pár obecných informací, zbytek musí vycházet z jeho zkušeností, které nasbíral praxí. Není-li ovšem praxe, tedy žádné sebepoznání v odrazu fyzického konfliktu, není samozřejmě ani o čem psát. Knihy týkající se sebeobrany je tedy mnohem rozumnější získat ze zahraničí (a pečlivě si vybrat autory) a v případě neznalosti si je nechat přeložit než-li spoléhat na ty vydané u nás.
Pozor : Knihy a čtení článků na internetu vám nenahradí ani trénink, ani skutečnou praxi, mohou vám maximálně lehce osvětlit problematiku a přiblížit názory zkušenějších znalců, ale to je vše. Pamatujte si, že vaším cílem je být kvalitním bojovníkem, nikoliv všeznalým knihomolem, který cituje myšlenky druhých tak dlouho až si začne egoisticky myslet, že jsou to zkušenosti skutečně jeho.

Výukové video materiály

V dnešním informačním boomu není vůbec žádný problém získat přes internet prakticky cokoliv.Výukové materiály různých světových instruktorů nejsou v tomto výjimkou. Co z nich člověk může získat? Kromě mnoha zajímavých informací se mnozí instruktoři rádi podělí i o různé tréninkové postupy, drily a metody, které je možné pak začlenit do vlastního výcviku a nebo mohou sloužit jako inspirace k vytvoření metod vlastních. Člověk musí ovšem velmi pečlivě vybírat, protože mezi těmito díly, mnohdy nevalně zpracované úrovně, mohou být až propastné rozdíly v kvalitě informací a znalostí prezentujících. Není nikde psáno, že  člověk, který se na úvodu takové nahrávky „nezapomene“ pochlubit mnoha dosaženými pásy v bojových uměních, či výčtem superspeciálních jednotek ve kterých sloužil, může předvést průměrné až ubohé znalosti, zatímco chlapík v propoceném triku ve vybydleném domě v podivné čvrti předvede extrémně účinný a destruktivní způsob boje hodný hlubšího zkoumání. Už z toho důvodu si člověk musí pečlivě vybírat z materiálů, které pro něj mohou mít nějaký smysl. Většina instruktorů chce bohužel na svých videích předvést něco „velmi originálního“ a tak mnohdy vytvářejí bojové hybridy, které s praktičností nemají nic společného, ale jejich jedinou ambicí je „rychle prodat a vydělat“. Skutečnému Bojovníkovi jde vždy až o chladně praktickou účinnost, nikoliv o samoúčelnou originalitu.
Experimenty na poli boje si může dovolit hoch z dobré čtvrti, který si trénuje jen tak pro radost, ale člověk, který chce mít profi znalosti si něco podobného nemůže dovolit. Jemu nejde o to teoreticky žvanit na netu, ale jde mu pouze o opravdové bojové schopnosti, které potřebuje mít v sobě  připraveny jako zbraň pro skutečné střety.
Proto těchto materiálů shlédněte co nejvíce, ale uvědomte si, že ve většině případů získáte hlavně informace „jak by se to nemělo dělat“, ale i to je skvělá zkušenost.
Pozor: Nesnažte se nikdy sklouznout mezi tzv. videobojovníky. Kdo že to je? To jsou „instruktoři“, kteří se sice mnohdy věnovali nějakým stylům, takže mají určité pohybové základy, ale prakticky vše co učí mají jen odkoukáno z videí. Pokud jste začátečník tak to nepoznáte, ale i tak se musíte vždy pídit po tom odkud, od koho své znalosti dotyčný získal, pokud začne hovořit o něčem „tajném, tajemném“ (mistrovi nebo odbornících, kteří jsou stále aktivní, takže je „nesmí“ prozradit) vždy se jedná o podvodníka a to bez vyjímky.

Psychika

Toto je možná nejdůležitější část toho co jsem se rozhodl napsat. Nebudu sem psát žádné závěry ani to od koho se na toto téma dá čerpat, protože nic z toho vám stejně v případě opravdového konfliktu nedodá odvahu, nezbaví vás paniky ani svazujícího strachu. Napíšu jen několik postřehů o kterých si myslím, že by vám mohli trochu pomoci k získání sebedůvěry v případě střetu.
Mnoho lidí čte knihy s psychologickou tématikou, ale nějak zapomínají na to, že takové knihy jsou povětšinou o druhých…dozvíte se jak se na dané téma dívá psycholog nebo autor, ale vám by mělo jít o to získat vlastní nástroj, který můžete použít v boji s vlastním strachem. Rozhodně vám nepomůže, když vyčtete, že máte trauma z příliš tvrdé výchovy vašich rodičů, taková informace je vám totiž k ničemu.
Existuje jen málo knih ve kterých se dočtete jak bojovat s vlastním strachem a když už nějakou takovou najdete, tak nic z toho prakticky nelze použít do konfliktní situace. Co dělat, odkud čerpat? V učebnicích sebeobrany se ponejvíc dočtete informace jako…snažte se zachovat klid (ale jak už vám neřeknou), nebo že sebevědomí získáte tvrdým tréninkem (tak proč při závodech často zpanikaří i zkušení závodníci, když je to jen o fyzickém tréninku?).
Staří bojovníci si věděli rady, oni věděli, že strach přichází vždy v závislosti na negativních představách a proto pomocí víry nebo bdělé mysli (mysli která je plně soustředěna jen a pouze na daný okamžik, což znamená, že si  nic nepředstavuje, nic nehodnotí, jen vnímá) dokázali všechny negativní emoce zmírnit a nebo změnit v klid. Hledejte tedy informace právě z oblasti, která se zabývá přetrváváním mysli v přítomném okamžiku (bdělostí), programováním a ovládáním naší mysli, sebeřízením nebo pozitivním myšlení. Knih na toto téma existuje velmi mnoho a řada z nich stojí za přečtení a aplikování v praxi .
Několikrát jsem zde použil termín sebedůvěra a nikoliv sebevědomí. Proč? Vidím v tom totiž rozdíl. Sebevědomí je totiž o tom co si o sobě myslíte, co si o sobě namlouváte, ne o tom jací skutečně jste. Vezměte si např. nějakého politika, jak s vámi asi bude jednat, když mu budete vyvracet nějaké „jeho pravdy“? Bude arogantní a sebevědomí, protože na to je ze svého prostředí zvyklí. A pak najednou od vás dostane tvrdý úder pěstí…Co se stane? Pokud to není bývalý rváč nebo nemá agresivního ducha, tak jeho sebevědomí bude pryč, protože v situaci kterou jste právě nastolili totiž nemá sebedůvěru, je to moment na který nemá odpověď a ztrácí i sebevědomí, které se týká zcela jiné oblasti. Chápete co tím myslím? (toho politika neberte vážně, mohla by to být jakákoliv jiná profese) Sebedůvěra přichází se znalostí prostředí a situací, které v něm běžně nastávají. Já mám sebedůvěru, protože vím, že dokáži v kritických situacích správně reagovat, moji soupeři mají ponejvíc jen vysoké sebevědomí, nepodpořené znalostmi boje ani agresivního prostředí. Snažte se trénovat a vzdělávat tak, aby jste tím získali důvěru v sebe a své schopnosti – prostě sebedůvěru!!!
Kromě knih existují i různé semináře, akce a školení, které vám mohou v mnoha věcech v oblasti vlastní psychiky otevřít oči. Vyzkoušejte vše co můžete, každá zkušenost či informace je dobrá. Buďte otevření všem možnostem, stejně jako při tréninku a fyzické přípravě pro boj.
Chcete znát odpověď na otázky o kterých jsem psal v úvodu? Není to tajemství, naopak je to jednoduché. Pokud se chcete stát tím čemu říkám Bojovník (což je ten, který bojuje hlavně s vlastními slabostmi), tak se prostě musíte co nejvíce vystavovat působení Boje. Je to stejné jako s výukou jazyků, když si v daném jazyce čtete, díváte na filmy, mluvíte s přáteli, kolegy v práci, tak se ho určitě naučíte, protože jste jím obklopeni ze všech stran. Pokud budete trénovat, číst, psát, diskutovat s přáteli, dívat se na filmy a třeba i pracovat a vaší hlavní tématikou bude Boj-Konflikt a jeho zvládání vaší osobou, tak se jím prostě musíte stát, už jím prakticky jste. Člověk se navíc vždy stává tím nač nejvíc myslí, takže…to je to proč jsem v úvodu psal, že tento článek je pro ty co se rozhodli obětovat to nejcennější…a to vlastní život.

Závěrem se vždy sluší napsat jména děl ze kterých člověk při psaní článku vycházel, v tomto případě se jedná o dílo jediné – Můj život. Tento článek vlastně napsal každý můj trenér, každý můj sparing a taky každý pobuda, opilec či drsňák, který to na mě zkusil….Díky jim všem.

Pokud tento článek dokáže pomoci alespoň jednomu mladému bojovníkovi na začátku jeho cesty, budu potěšen, že jsem mohl pomoci.

Chcete použít tento článek nebo jeho fragmenty? Nemám nic proti, jen pokud ovšem nezapomenete napsat jmenovitě kdo ho napsal a od koho jste čerpali…jinak bych byl velice rozzlobený. Díky

Jakékoliv dotazy či připomínky směřujte na lucasmo@seznam.cz

Emil Cipra
www.combatives.cz

 
 
       
 
  © 2011 Combative RBSD